Varování, že matce popíjející v těhotenství alkohol se může narodit dítě slabé a neduživé, se objevovalo již ve staré řecké literatuře. Jeho škodlivost pro nastávající maminky spočívá v tom, že poškozuje dělící se buňky, které zanikají, takže jejich celkový počet klesá, což znamená, že dokončení vývoje orgánu či jeho některé části je vážně ohroženo. Těhotná žena tvoří totiž společně se svým nenarozeným dítětem jakési spojené nádoby, a tudíž alkohol, který vypije, se dostává nejen do její krve, ale placentou i do krve zárodku či plodu. A tak i když snad žádná matka by nepodala novorozeňátku pivo, víno nebo rum, těhotná žena popíjející tyto nápoje to v podstatě dělá – aniž by měla dojem, že mu tím ubližuje. Málo je známo, že studie zabývající se tímto problémem se shodují v podstatě na tom, že alkohol vede u zárodku a plodu k vytvoření tzv. „alkohol-fetálního syndromu“, postihujícího děti matek-alkoholiček, který může způsobit poškození v oblasti obličeje (úzké oči, deformovaný nos i ret, nízko posazené uši ap.), zpomalení růstu, poškození centrálního nervového systému (častá je mentální retardace neboli opožděný psychický vývoj, hyperaktivita neboli nadměrná aktivita, snadná vzrušivost, více či méně nedokonalá koordinace prstů, nesociální chování) či snížení inteligenčního kvocientu. Podle některých zahraničních pramenů mělo při sledování skupiny žen-alkoholiček 61 % jejich dospívajících dětí IQ v rozmezí 20 – 105 s průměrem 68. (Dokončení 18. 5.)