Kdo se rozhodne občas pro půst, měl by respektovat radu lékařů, a držet ho maximálně po dobu tří dní; delší postění bychom měli podstupovat pouze po konzultaci s lékařem a za jeho dohledu. Dobré je také vědět, že nejde o úplné hladovění: stačí, když snížíme denní dávky potravy o více než polovinu, a budeme jíst lehká, pokud možno tekutá či kašovitá jídla. Redukce by se ovšem rozhodně neměla týkat tekutin, jejichž přísun by měl být naopak zvýšen; pít bychom měli minerální vody bez příchutí a neslazené bylinkové čaje. Vhodné je také přijímat potraviny podporující látkovou výměnu (zeleninu, ovoce, nevymílané obiloviny), dopřávat si lehčí fyzický pohyb a pobývat v teplejším prostředí. Kdo se nedokáže přimět k pravidelným půstům, měl by je držet alespoň na jaře. Během nich se doporučuje pojídat „bombu“ v podobě směsi z pažitky, petržele, kopru, řeřichy a trochy slunečnicového oleje, aby tělo získalo všechny vitaminy a minerální látky, které je rychle probudí ze zimního spánku. Vhodné je také „dopovat se“ syrovým kysaným zelím, schopným aktivovat činnost užitečných bakterií ve střevech, které nám navíc umožní shodit několik nepotřebných kilogramů. Slinivku břišní a ledviny zase povzbudí rajčatová šťáva; je lhostejné, zda ji budeme pít, či ji sníme společně s dužninou ve formě salátu; v každém případě zajistí odvodnění organismu a odlehčí srdci. K "úklidu" organismu pomohou i čaje podporující vylučování moče (z libečku nebo petržele), a na pročištění krve (z čekanky, jahodníku, kopřivy či jalovce). Těhotné ženy by však o půstu neměly ani uvažovat, a lidé trpící například chorobami trávicího traktu, srdce či ledvin by se o jejich vhodnosti měli vždy poradit s ošetřujícím lékařem. Zatímco půst dodržovaný za uvedených podmínek lékaři neodsuzují, hladovky ani umělé čištění střev většinou nedoporučují.