I když zkušení zahrádkáři tvrdí, že žížaly jsou kamarádky, nechci vás přemlouvat, abyste hýčkali každou, kterou potkáte na zahrádce, a abyste jí podstrojovali. Chci vám jen připomenout to, co potvrzují i současné výzkumy: žížaly nesporně zvyšují kvalitu půdy. Dosahují toho díky tomu, že prohánějí svým trávicím traktem odumřelé zbytky rostlin a půdu, jíž se doslova prožírají (neboli ji pouze neprovrtávají, protože na to mají příliš měkké tělíčko). Tím vznikne vynikající hnojivo, které ukládají na povrchu nebo pod povrchem půdy a které je pro rostliny snadno „stravitelné“; obsahuje asi šestkrát více půdních bakterií než odumřelé zbytky rostlin, které žížalám posloužily k jeho "výrobě". Kromě toho žížaly půdu zároveň "přeryjí" a provzdušní, neboť obvykle požírají spodní vrstvy půdy, a výsledný produkt "roznášejí" do povrchové vrstvy. Kdo by chtěl žížaly do své zahrádky nalákat, ten by jim měl prý servírovat kozlíkové kapky či kávovou sedlinu, zvýšit vlhkost půdy a především vydatně hnojit chlévským hnojem. Je totiž prokázáno, že je-li v půdě nedostatek odumřelých zbytků rostlin a vůbec přirozených organických látek, stává se někdy, že žížaly zatahují pod zem mladé rostlinky, které nebyly určeny jim, ale které si zahrádkář vysadil pro sebe.