Nepovažuji za seriózní tvrdit, že po jistém „zácviku" zvládne každý z nás výklad vlastních snů. Kdo jim chce skutečně porozumět (zvláště když se některé často opakují, což značí, že jsou naléhavé), měl by vyhledat zkušeného psychoterapeuta nebo psychologa; laici, nabízející v tomto oboru své služby, nebývají podle odborníků tou správnou volbou.
Mnoho lidí však věří, že k výkladu snů jim postačí snáře či novodobé slovníčky snových symbolů.
Snáře znali již staří Egypťané a vycházejí dodnes přesto, že mají jednu zásadní vadu na kráse: jsou totiž soupisem výkladu snů jednoho konkrétního spáče (nanejvýše několika spáčů) a tudíž nerespektují fakt, že sny každého člověka jsou jedinečným souhrnem vlivu jeho osobních prožitků, přání, problémů, vjemů apod. I když my, lidé, míváme mnohé společné (obavy o milovaného člověka, strach z nemoci), mnohem více je toho, co nás v tomto ohledu odlišuje. Když jsem porovnávala několik snářů, ukázalo se, že většinou vykládaly sny různě až protikladně. Např. zdálo-li se někomu o pasoucím se dobytku, mělo to podle jednoho snáře znamenat, že se mu povede dobře, zatímco podle jiného ho čekaly mrzutosti, a pasoucí se kozel měl čtenáři buď avizovat „zlé věci“, nebo – podle jiného dílka tohoto typu - výhru a bohatství. Proto odborníci radí: pokud se nehodláte vzdát čtení snářů, pak je ve svém vlastním zájmu považujte pouze za kratochvíli, ale „ortely“ v nich obsažené neberte vážně. A nejste-li si jisti, že to dokážete, pak je raději ani neberte do ruky.
(Dokončení 10. dubna)