Za nejjednodušší prostředek proti zácpě bývají považována projímadla zakoupená v lékárně, ovšem podle lékařů bychom je měli využívat pouze ve výjimečných situacích (cestování, pobyt v nemocnici apod.). V běžném životě je vhodnější pamatovat zaprvé na dostatek přijímaných tekutin (denně asi 2 litry, přičemž vypustíme silný čaj a silnou kávu), a zadruhé na dostatek vlákniny. Té bychom měli přijmout za den 30 až 40 gramů (překročení oné dávky má za následek opačný efekt) a to jak té, která je obsažena v zelenině a ovoci, tak v potravinách z nevymílaných zrn. Například 10 dkg sušených meruněk jí obsahuje 24 g, fíků 18,5 g a švestek 14 g, stejné množství čerstvých malin poskytne 7,4 g vlákniny, ostružin 7,3 g, banánu a jablka 2 g, kukuřice 5,7 g, celere 4,9 g, brokolice 4,1 g a pórku 3,5 g. Knäckebrott nabízí v 10 dkg 11,7 g vlákniny, celozrnný chléb 8,5 g, tmavý chléb kolem 5 gramů, čočka 11,7 g, ovesné vločky 7g apod.
S péčí o správné pročištění organismu můžeme začít před snídaní tím, že vypijeme sklenku vlažné vody třeba s ovocnou šťávou, nebo sníme misku kompotu, jogurt, oloupané jablko či jablečný kompot. Do celodenního jídelníčku bychom měli zařazovat i šťávu z kysaného zelí, jablečný ocet, lněné semínko a „rekordmana“ - pšeničné otruby, které obsahují v 10 dkg dokonce 44 gramů vlákniny. U tohoto zbytkového produkt z oplodí a semeníku pšenice oddělovaného při mletí obilných zrn stojí za zmínku, že bychom ho měli lehce opražit, užívat před jídlem dvakrát či třikrát denně v množství jedné, v případě potřeby dvou polévkových lžic, vždy je musíme zapít vodou, a neměli bychom je užívat dlouhodobě či dokonce trvale.