Založení tajné policie svěřil Lenin „příteli ve zbrani“ – (tuberkulózou trpícímu) Felixi Edmundoviči Džeržinskému (1877—1926), který měl ovšem zásadní podmínku, že mu do jeho práce nebude nikdo mluvit. Tak vznikla ČEKA, tj. Črezvyčajnaja komissija (po borbe s kontrarevolucijej i sabotažej, v překladu Mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží), předchůdkyně GPU, NKVD a KGB (Komitěta gosudarstvennoj bezopasnosti neboli Výboru státní bezpečnosti, fungujícího v letech 1954—1991). Díky Leninovi mohla ČEKA zatýkat a popravovat bez soudu a možnosti odvolání, brzy přesídlila do budovy, patřící původně jedné pojišťovací společnosti, která stála v moskevské ulici Lubljanka, a zatímco zpočátku v ní pracovalo 100 lidí, roku 1921 jich bylo 280 000! Například po srpnovém atentátu na Lenina v roce 1918 uvěznila několik tisíc Rusů, z nichž se domů nevrátil téměř nikdo. Lenin čekisty využíval mj. k „radikálnímu“ řešení porevolučních problémů; např. když kvůli zpožďování vlaků fungoval nedostatečně rozvoz potravin, byli stříleni někteří pracovníci „provinivších“ se stanic apod.
Džeržinský zemřel v Moskvě na srdeční mrtvici poté, co se jako obvykle rozčílil při projevu odhalujícím údajné nepřátele lidu - trockisty.