Kočky bývaly pro Egypťany zvířetem určeným na jedné straně k práci (měly je chránit před hlodavci i proti moru, který myši a krysy šířily; myši mělo odhánět také "sádlo z kočky"), a na straně druhé i ke zbožšťování. V prvním případě bylo jejím úkolem nejen strážit sýpky, ale i - což je poměrně málo známo - "po psím způsobu" hlídat a navíc lovit, tj. konkrétně aportovat zvěř a ptáky. Podle některých pramenů kočky dokonce doprovázely své pány do bitev, kde napadaly nepřítele. To však Egypťanům nebránilo v tom dát jedné ze svých bohyň, bohyni Bastet (přesněji její hlavě), právě podobu kočky. Proto byla tato zvířata chována i jako zvířata posvátná. Při jejich odchodu do říše mrtvých pak drželi majitelé smutek, a na důkaz toho si oholili obočí. Těla uhynulých koček byla balzamována a v ozdobných malých rakvích byla pohřbívána na zvláštních hřbitovech.