Profesor Josef Thomayer (po němž nese jméno známá pražská nemocnice) byl vynikající diagnostik, a zároveň pedant, o čemž se mj. přesvědčil malíř Eduard Demartini (1892-1961). Pan profesor se totiž rozhodl, že se od něj nechá portrétovat, a tak zamířil do jeho ateliéru. Protože malíř nebyl přítomen, byť cedulka na dveřích oznamovala, že tam v onu dobu už měl být, sedl si na schody a netrpělivě na něj čekal. Když se objevil, vytáhl hodinky, významně se na ně podíval a pravil: "Mladíku, moc přesný nejste. Já jsem profesor Thomayer a chci se dát od vás malovat."
(O malířově italském předkovi, jehož jmenoval císař Rudolf II. prvním kominíkem neboli mestkomínem Pražského hradu, se vice dozvíte v pasáži "Kučerův palác a kominické štěstí", zařazené do II. dílu knihy "Co v průvodcích nebývá". Profesora Josefa Thomayera vám přiblíží chystaný IV. díl knihy "Co v průvodcích nebývá".)