V minulosti si čínští horníci svítili coby důlními lampami miskami naplněnými rostlinným olejem, které zavěšovali na
zahnutých drátech po stěnách; každý musel mít s sebou na směnu bambusovou lahev s rezervním olejem a knoty. Pokud ovšem
na pracovišti hrozily důlní plyny, bylo používání otevřeného ohně riskantní a tak si svítili hnijícím fosforeskujícím
dřevem či neznámým druhem pryskyřice. K povinné výbavě čínských horníků patřila i kadidlová tyčinka, která pomalu
uhořívala a odměřovala pracovní dobu; ta prý zřejmě trvala pouze tři hodiny, neboť pracovali vleže a pak následovala
devítihodinová přestávka.